Exlurze 01 - Liberecká oblastní galerie

Cílem první exkurze se stala budova bývalých libereckých lázních, která se po zdařilé rekonstrukci a dostavbě přeměnila na galerii. Díky vstřícnosti pana ředitele Randáčka jsme si mohli prohlédnout i části galerie, které nejsou běžným návštěvníkům nepřístupná. Architekta Helena Hlávková z kanceláře SIAL nám podala podrobný výklad o projektu, průběhu rekonstrukce i současném provozu stavby.

V Čechách najdete další zajímavé konverze různých druhů staveb na galerie.

Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Galerie DOX v Praze
Arcidiecézní muzeum Olomouc

 

 

 

Kurz 05 - Funkcionalismus

Tématem pátého kurzu byl funkcionalismus. V první části jsme se zabývali pojmy, které jsou s tímto architektonický stylem nerozlučně spjaty a stručně je lze shrnout do pěti bodů:

1. Sloupy - stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
2. Střešní zahrady - technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
3. Volný půdorys - sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
4. Pásová okna - systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
5. Volné průčelí - konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

zdroj: Wikipedia

Nevýznamnější představitelem tohoto stylu byl architekt a malíř Le Corbusier, kterého naleznete i na švýcarské deseti-frankové bankovce. Informací o tomto architektovi najdete v knihovně a na internetu dost. Za sebe doporučuji útlou a čtivou knížku Le Corbusierovy ruce, kterou napsal jeho spolupracovník André Wogenscky. Kdo si bude chtít připomenout vilu Savoy může se si přehrát  krátké video :)

V druhé části kurzu pak bylo úkolem z papíru vystřihnout šablonu pro krychli. Následně stěny této krychle ztvárnit (prořezáním) v duchu zásad funkcionalistické architektury a nakonec krychli slepit do výsledného tvaru.

 

Kurz 03 - mřížka

Tématem třetího kurzu byla mřížka (geometrie), její užití v architektuře a zejména pak v urbanistické struktuře historických a moderních měst. Samostatným úkolem na závěr bylo ztvárnit na podkladu nákresu (mřížky) libovolné téma pomocí barevných čtverců kladených do osnovy předkreslené mřížky nebo i mimo ni.

Z našeho výkladu v první části kurzu přidávám stručnou historii urbanismu Manhattanu, v jehož půdorysu se právě mřížka uplatňuje velmi důsledně.

Pravidelný půdorys města postavený s obrysem čtverce nebo obdélníka a se systémem na sebe kolmých ulic, byl používán v celé historii budování lidských sídel. Město se šachovnicovým půdorysem je totiž možné velmi jednoduše vytyčit a rozparcelovat na jednotlivé pozemky určené k prodeji.

New York a zejména Manhattan je typickým příkladem šachovnicového (mřížového) urbanismu používaného v návrzích velkoměst devatenáctého století.  Na nepravidelnou (přírodní) strukturu  původní holandské osady Nový Amsterdam navázal plán zástavby celého poloostrova s velmi jednoduchým konceptem pravidelné mřížky na sebe kolmých ulic. O západu na východ byl poloostrov rozdělen 155 ulicemi 18 metrů širokými a ve směru severojižním byl založen systém 12 alejí (avenue) se šířkou 30 m (obr. 1).

V pravidelné struktuře byla ponechána historická cesta (ulice Broadway) a na místě hradeb původní osady (obr. 2) vznikla další ulice velmi známého jména, Wall Street. Jediná větší zelená plocha, Centrální park, vznikl až dodatečně, kdy byly již prodané soukromé pozemky radnicí města vykoupeny zpět a na volné ploše by založen park, kterých se ukázal být v rychle rozvíjejícím se městě velmi potřebný.

Obr. 1 - plán zástavby poloostrova Manhattan

Obr. 2 - plán původní holandské osady Nový Amsterdam

¨

Přednáška Magdaleny Jetelové

co: Přednáška Magdaleny Jetelové
kdy: 5. listopadu od 18:00 hod.
kde: Oblastní galerie Liberec (bývalé lázně)

Její dílo stojí někde mezi land artem, čistým konceptem, objektem a architekturou. Mystifikace, matení našich smyslů, zpochybnění lidského jednání, dokonce i otázky kulturně-historické a ekologické jsou vtisknuty do všech projektů Magdaleny Jetelové.
zdroj: wikipedie