Kurz 09 - Urbanistická vycházka

 

Obsahem kurzu byla procházka pro veřejných prostorech Liberce, které si studenti sami vybrali. Závěr patřil prohlídce kinu Varšava a prezentaci diplomové práce Jiřího Žida, který navrhl úpravu okolí Papírového náměstí v dolní části Liberce.

Okolí Lucemburské ulice v Liberci
Kristiánov

Kurz 08 - Návrh města

Na začátku kurzu jsme společně hledali slova, kterými se obecně označují veřejné prostory ve městě (i na vesnici). V každém městě, bez ohledu na jeho velikost, najdeme náměstí, ulici, městskou třídu, park nebo promenádu.
Výrazy pro městské prostory napsané na papírových kartičkách pak sloužily k vytvoření vlastního města. Základem plánu města byla pouze křížící se řeka a cesta. V historii právě na takových místech vznikala města a osady velmi často, protože zde cesta přecházela přes říční brod.
Plán vytvořených z bílých (veřejné prostory) a černých (domy) papírových karet vycházel z jednoho možných zobrazování města tzv. švarcplánu. Jedná se o graficky velmi jednoduchou mapu, ve které jsou ulice, náměstí nebo parky zobrazeny bíle a všechny zastavěné pozemky jsou naopak vybarveny černě.
Výsledkem naší práce byla dvě města, jedno s ostrovem uprostřed řeky a druhý v záhybu řeky. Oba dva velmi zajímavé návrhy ukázaly jak přírodní prostředí (tvar řeky) ovlivňuje půdorysný plán města.

 

 

 

 

Kurz 07 - Prutové konstrukce v architektuře

Prutové konstrukce patří v architektuře a stavitelství mezi ty nejvíce používané. Základní stavebním prvkem je prut (tyč) a vzájemným propojením stejných nebo velmi podobných prvků vnikne soustava vytvářející konstrukci s velmi dobrou únosností. U staveb se prutové konstrukce používají v nejrozmanitějších podobách. Prutovou konstrukcí je lávka přes potok udělaná z kmene stromu, krov domu, ocelový železniční most nebo rám závodního auta.
Náplní práce na kurzu bylo vytvořit model prutové konstrukce z plastových brček pospojovaných tenkým ocelovým drátkem.

Buckminster Fuller

Americký architekt a vynálezce Buckminster Fuller byl autorem inovativních konstrukcí pracujících zejména s prutovými prvky.

Strukturální konstrukce z kmínku

Pro stavbu prutové konstrukcí se dá použít i "odpadní" materiál. Architekt Martin Rajniš navrhl a se spolupracovníky postavil experimentální konstrukci z kmínků náletových dřevin pospojovaných ocelovými svorkami.

https://www.youtube.com/watch?v=OA7HGslw3Vk&feature=player_detailpag

Kurz 06 - Změna v architektuře

Dnes jsem se zabývali tématem změny v architektuře. Stavby mohou měnit svůj tvar a vzhled kvůli změně jejich účelu nebo když jsou domy pro svůj účel například potřeba větší. Stavby, ale mohou měnit svůj vzhled nebo velikost v mnohem kratším čase a pak se třeba se i do původního stavu vrátit.
Na konec dnešního blogu přidáváme pár ukázek (ve formě videí, jak jinak) zajímavý staveb, které s tématem změny intenzivně pracují.

 

Architektonicko - výtvarným úkolem kurzu bylo přetvoření tetrapakové krabice do podoby úkrytu pro jednu osobu.

Bezpečný dům

Klouzající se dům

Otáčivý dům

Kurz 05 - Otvor ve stavební konstrukci

Posledním tématem letošního roku byly otvory ve stavební konstrukci. Zajímala nás proto okna a dveře ve všech svých možných podobách. Úkolem na závěr bylo vytvořit fasádu z papírového obrysu fasády smyšleného domu.

Odkazy na některé domy, které jste mohli vidět na fotkách v naší přednášce.
Národní shromáždení Dháka
Univerzitní knihovna
Pařížský Arabský dům
Umělecká galerie Storefront
Kaple Notre-Dame
Dům matky architekta

Kurz 05 - Funkcionalismus

Tématem pátého kurzu byl funkcionalismus. V první části jsme se zabývali pojmy, které jsou s tímto architektonický stylem nerozlučně spjaty a stručně je lze shrnout do pěti bodů:

1. Sloupy - stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
2. Střešní zahrady - technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
3. Volný půdorys - sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
4. Pásová okna - systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
5. Volné průčelí - konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

zdroj: Wikipedia

Nevýznamnější představitelem tohoto stylu byl architekt a malíř Le Corbusier, kterého naleznete i na švýcarské deseti-frankové bankovce. Informací o tomto architektovi najdete v knihovně a na internetu dost. Za sebe doporučuji útlou a čtivou knížku Le Corbusierovy ruce, kterou napsal jeho spolupracovník André Wogenscky. Kdo si bude chtít připomenout vilu Savoy může se si přehrát  krátké video :)

V druhé části kurzu pak bylo úkolem z papíru vystřihnout šablonu pro krychli. Následně stěny této krychle ztvárnit (prořezáním) v duchu zásad funkcionalistické architektury a nakonec krychli slepit do výsledného tvaru.

 

Kurz 03 - mřížka

Tématem třetího kurzu byla mřížka (geometrie), její užití v architektuře a zejména pak v urbanistické struktuře historických a moderních měst. Samostatným úkolem na závěr bylo ztvárnit na podkladu nákresu (mřížky) libovolné téma pomocí barevných čtverců kladených do osnovy předkreslené mřížky nebo i mimo ni.

Z našeho výkladu v první části kurzu přidávám stručnou historii urbanismu Manhattanu, v jehož půdorysu se právě mřížka uplatňuje velmi důsledně.

Pravidelný půdorys města postavený s obrysem čtverce nebo obdélníka a se systémem na sebe kolmých ulic, byl používán v celé historii budování lidských sídel. Město se šachovnicovým půdorysem je totiž možné velmi jednoduše vytyčit a rozparcelovat na jednotlivé pozemky určené k prodeji.

New York a zejména Manhattan je typickým příkladem šachovnicového (mřížového) urbanismu používaného v návrzích velkoměst devatenáctého století.  Na nepravidelnou (přírodní) strukturu  původní holandské osady Nový Amsterdam navázal plán zástavby celého poloostrova s velmi jednoduchým konceptem pravidelné mřížky na sebe kolmých ulic. O západu na východ byl poloostrov rozdělen 155 ulicemi 18 metrů širokými a ve směru severojižním byl založen systém 12 alejí (avenue) se šířkou 30 m (obr. 1).

V pravidelné struktuře byla ponechána historická cesta (ulice Broadway) a na místě hradeb původní osady (obr. 2) vznikla další ulice velmi známého jména, Wall Street. Jediná větší zelená plocha, Centrální park, vznikl až dodatečně, kdy byly již prodané soukromé pozemky radnicí města vykoupeny zpět a na volné ploše by založen park, kterých se ukázal být v rychle rozvíjejícím se městě velmi potřebný.

Obr. 1 - plán zástavby poloostrova Manhattan

Obr. 2 - plán původní holandské osady Nový Amsterdam

¨

Kurz 02 - architektura ve schematu

Druhé setkání jsme zahájili architektonickou vycházkou s trasou vedoucí z centra Liberce až do areálu Technické univerzity. Na vybraných stavbách různého stáří i stylu jsme si ukázali výrazné architektonické a konstrukční prvky. V učebně pak bylo úkolem nakreslit vybranou stavbu ve formě jednoduché skici nebo schématu.

 

Kdo by měl zájem  dozvědět se více o stavbách, které jsem si v průběhu vycházky prohlédli doporučujeme následující knihy:
Svatopluk Technik -  Liberecké domy hovoří 1-5, Liberec, 1992-2001
Jaroslav Zeman - Liberec, 2012

Dvě příklady schematu a realizace stavby architekta Josefa Pleskota.

 

Kurz 01 - Co je architektura?

Přidávám odkazy na stavby, které jsme vám prezentovali v rámci první hodiny. Kdo má zájem, může se tak k jednotlivým domům vrátit a prostudovat si je podrobněji. Odkazy jsou směřovány převážně na portál Archiweb, ale není to zdaleka jediné místo kde informaci o vybraných stavbách najdete.

Polní kaple Bruder Klaus
Univerzita Narva
Nová filologická knihovna Freie Universität
Muzeum polského letectví
Serpentine Gallery Pavilion 2009
Vila Hermína
Bolko loft 
High Line Park
Mojžíšův most
Rozhledna Scholzberg
Památník Václava Havla
Pokoj v krajině
Apolo, proutěná vesmírná loď nového tisíciletí