Edu Tech / architektura: Kurz 03

Tématem třetího kurzu byla mřížka (geometrie), její užití v architektuře a zejména pak v urbanistické struktuře historických a moderních měst. Samostatným úkolem na závěr bylo ztvárnit na podkladu nákresu (mřížky) libovolné téma pomocí barevných čtverců kladených do osnovy předkreslené mřížky nebo i mimo ni.

Z našeho výkladu v první části kurzu přidávám stručnou historii urbanismu Manhattanu, v jehož půdorysu se právě mřížka uplatňuje velmi důsledně.

Pravidelný půdorys města postavený s obrysem čtverce nebo obdélníka a se systémem na sebe kolmých ulic, byl používán v celé historii budování lidských sídel. Město se šachovnicovým půdorysem je totiž možné velmi jednoduše vytyčit a rozparcelovat na jednotlivé pozemky určené k prodeji.

New York a zejména Manhattan je typickým příkladem šachovnicového (mřížového) urbanismu používaného v návrzích velkoměst devatenáctého století. Na nepravidelnou (přírodní) strukturu původní holandské osady Nový Amsterdam navázal plán zástavby celého poloostrova s velmi jednoduchým konceptem pravidelné mřížky na sebe kolmých ulic. O západu na východ byl poloostrov rozdělen 155 ulicemi 18 metrů širokými a ve směru severojižním byl založen systém 12 alejí (avenue) se šířkou 30 m (obr. 1).

V pravidelné struktuře byla ponechána historická cesta (ulice Broadway) a na místě hradeb původní osady (obr. 2) vznikla další ulice velmi známého jména, Wall Street. Jediná větší zelená plocha, Centrální park, vznikl až dodatečně, kdy byly již prodané soukromé pozemky radnicí města vykoupeny zpět a na volné ploše by založen park, kterých se ukázal být v rychle rozvíjejícím se městě velmi potřebný.